Homofóbie po rusku

/
0 Komentáře
O kom budu psát jsem věděla už v okamžiku, kdy jsme si na semináři domluvili téma. Hned na začátek musím upozornit, že si přál zůstat v anonymitě, budu mu říkat Michail. Je to můj vrstevník a je gay. A čím jde proti proudu? V jeho rodném Rusku homosexualita není vnímána dobře. Není to tak dávno, co tam byl zaveden „zákon na ochranu dětí“, který zakazuje propagaci jiných než heterosexuálních vztahů. 

Mohla bych uvést tisíc důvodů, proč jsem si vybrala tohle téma, mohla bych mluvit o homosexuálních kamarádech, o lidských právech, demokracii, o zkušenostech mých známých s Ruskem. A všechno by to byla pravda, ale můj hlavní motiv byla zvědavost. Jaké to pro něj bylo, vyrůstat v zemi, kde jsou vztahy stejného pohlaví tabu? Kde v roce 2012 zakázali konání pochodu na podporu homosexuálům Moscow pride, a to pro jistotu na celých příštích 100 let? 

Od začátku jsem přemýšlela, že to nebude jen tak, chtít po neznámém člověku, aby mi vykládal podrobnosti ze svého osobního života. Michail sice s rozhovorem souhlasil, ale bála jsem se, že se mu o tom nebude mluvit snadno. A to ne proto, že je gay. Sexualita je věc, o které se bavíte obvykle jenom s blízkými, a ti u toho většinou nemají před sebou diktafon a nedělají si poznámky. 

Takže mě vůbec nenapadlo, že ten, kdo bude mít problém o něčem mluvit, nebude on. Celých dvacet minut jsem se vydržela ptát na rozdíly mezi Ruskem a Českem, jak se sem dostal a co se mu tu líbí, než jsem se konečně odhodlala přejít k otázkám týkajícím se jeho orientace. Zeptat se reálného člověka už bylo trochu jiné, než o něčem jenom přemýšlet. Ale pak, když jsem se zeptala, se ukázalo, že ho moje vyptávání neuvádí do rozpaků, a že doopravdy o svých zkušenostech mluvit chce. Více se dočtete tuto sobotu na  Munimedia.



Podobné příspěvky

Powered by Blogger.